MČR ve společných skladbách – 4 medaile a pytel brambor k tomu

Dokud nesmyji poslední zbytky „vstupního razítka“ SKP Brno ze zápěstí, které mi letošní MČR bude ještě tak tři dny připomínat, jsou moje vzpomínky čerstvé pro tuto reportáž.
V první řadě – ranní cesta na MČR mi unavila oči více než celé MČR, což je vzhledem k náročnosti sledování závodů v MG poměrně zajímavé – jet totiž 130 km proti přímému slunci a zbylých 79 km v husté mlze, to je pořádný začátek náročného závodního dne.

Ale – poté, co jsem se do haly dostal, musel jsem uznat, že organizátoři odvedli super práci při organizaci celého Mistrovství. Je pravda, že hala ve Vodově ulici je velice dobře na podobné akce připravená již „v základu“, ale stejně závody vypadaly velice velice dobře. „Obrandování celého turnaje“, organizační tým, který fungoval – i ta paní, co po každé společce usazovala právě docvičenou skladbu na vkusně připravené židle, to vše působilo profi dojmem – a tyhle drobnosti zrovna já dovedu ocenit. Další plus – buffet mezi vstupy A5 a B1 (nebo kolik) prodává – nevím, jestli jste si toho všimli – i sušené maso americké provenience – to byla moje svačina v celém náročném dopoledni. Takové produkty se prodávají z gymnastických závodů pouze na Chodov Cupu v „Ludvíkově fitku“.

No, ale abychom se někam dostali.

Náš klub přivezl svoje společné skladby v kategoriích naděje starší, juniorky a seniorky, nakonec tohle Mistrovství pro nás co do kvality umístění napříč všemi kategoriemi bylo nejúspěšnější ze všech startujících klubů.

Společně s několika málo dalšími kluby jsme startovali ve třech kategoriích – to svědčí o velikosti a kvalitě našeho klubu. Nebudu nás pouze vychvalovat, jen je dobré napsat, že už několik let se kvalitně umísťujeme na MČR ve společkách ve všech kategoriích – čili je zde vidět, že vychováváme závodnice právě pro kategorie juniorek a seniorek a i naše mladé závodnice mají co ukázat.

Kategorie nadějí starších byla dle mého názoru „nejnabitější“ v historii mistrovství ČR – vyhrát mohly závodnice podle mého názoru minimálně z pěti klubů – celá kategorie tak byla pro diváka maximálně zajímavá až do samotného konce.

Naše naděje starší měly za sebou velice dobrou pohárovou sezonu – kromě pražského přeboru, který je ale každoročně hodně specifický, jsme si přivezli medaile ze všech závodů – z toho i nějakou tu zlatou – nejvíce jsme se „prali“ s týmy pražské Bohemians, ZŠ Hostivař a SKP MG Brno, na záda všem uvedeným oprávněně dýchaly gymnastky ze Sokola Královské Vinohrady a Traska Vyškov.

Tohle vše, jak jsem napsal i v jedné ze svých předchozích reportáží, svědčilo o tom, že tuhle kategorii na MČR může vyhrát takřka kdokoliv z účastnících se oddílů.

Sestava Vinohrad – sice jednodušší, ale rozhodně velice zdařilá – a proto pro závodnice tohoto klubu veliká šance na skvělé umístění, pokud ostatní kluby své sestavy nezacvičí výborně. Po prvním sledu na 6. místě. Sestava pražské Bohemky – loňského vítěze této kategorie – jiná než vloni, s pěti obručemi, rozhodně náročná s několika velice velice hezkými momenty – po prvním provedení na druhém místě. Sestava ZŠ Hostivař – „Avataři“ – a velice oblíbená skladba, která po prvním sledu opanovala s nejvyšší známkou nejvyšší příčku. Sestava SKP MG Brno – luxusní děti, náročná skladba s pěti míči, horší první provedení po prvním sledu odsunulo naděje SKP na 4. místo. Sestava TJ JM Chodov Praha – náročná, choreograficky povedená skladba kombinace – obruče-kužele – po prvním provedení na třetím místě, pády se bohužel ani naší skladbě nevyhnuly.

No – a druhé provedení. Na MČR v MG platí, že do finále – druhého provedení (kat. naděje starší a juniorky) – se „jde od nuly“ – čili v pořadí po prvním sledu sestupně od 8. místa k prvnímu, přičemž známka z prvního provedení nehraje žádnou roli. Naše závodnice tedy startovaly jako třetí od konce, před nimi konkurence z domácího klubu a po nich Bohemians a Hostivař.

Abych z téhle reportáže neudělal nudnou knihu, zaměřím se pouze na souboj prvních čtyř týmů. SKP MG Brno, jak jsem uvedl, působil na mě v téhle kategorii prostě bezvadně – vyrovnané a stejně vypadající děti, k tomu moc hezká a nakonec i v druhém provedení bezchybně provedená sestava – bez pádu. No, vhozená rukavice pro ostatní tři kluby – ty totiž musely předvést bezchybný výkon a ještě musely mít trochu štěstí k tomu, aby tyhle krasavice porazily.

Naše naděje začaly výborně, líbily se, diváci dělali, co mohli, bohužel ke konci se nám nevyhly dva pády, které nás nakonec odsunuly na konečné 4. místo. Vůbec nám to nevadí, naopak, jsme rádi, že naše naděje předvedly s tak těžkou skladbou takhle kvalitní výkony – ale sportovně musíme uznat – že druhé provedení provedlo SKP MG Brno lépe než my a právem tedy bylo před námi.

Posléze už jsme viděli i známku SKP – a věděli jsme, že na tuhle známku asi na tomto MČR nedosáhneme.

Po nás bez pádu zacvičené skladby TJ Bohemians a ZŠ Hostivař rozhodly o tom, že o medailích se bude rozhodovat mezi kluby ZŠ Hostivař, SKP MG Brno a TJ Bohemians a že my si po několika letech odvezeme z tohoto Mistrovství (konečně) něco k jídlu – pytel brambor za krásnou čtvrtou příčku. Mimochodem, taky jste tak po každém Mistrovství všichni hladoví?
Tenhle problém nám pomohly naše naděje na cestu domů vyřešit 🙂
Já osobně, abych ještě dokomentoval tuhle kategorii, jsem byl ze skladby SKP Brno okouzlen – něco nového, zajímavá kombinace náčiní, tajně jsem věřil, že by děvčata mohla nakonec i vyhrát – ale pravdou je, že posun ze 4. místa na 1. by byl hodně těžký.

Sečteno podtrženo – naděje starší vyhrála po vynikajících výkonech ZŠ Hostivař, následované domácím SKP MG Brno a TJ Bohemians Praha.

Rozhodně je ale důležité napsat, že tahle kategorie byla opravdu velice kvalitní, dívky minimálně chybovaly, jejich trenéři je skvěle na MČR připravili a o vítězi se rozhodovalo až do konce. Co víc si DIVÁK může přát?

Velká gratulace všem účastnícím se klubům.

Jo a víte, kdo se mi líbil snad nakonec úplně nejvíce (kromě našich děvčat, samozřejmě)? Závodnice SC 80 Chomutov – jak v kategorii naděje starší, tak i v kategorii juniorky. Protože z těchhle holek čiší to nejdůležitější – zájem o sport, zábava, láska k moderní gymnastice, prostě z nich čiší taková ta základní esence sportu – jsou to pro mě největší a nejsympatičtější sportovkyně celého Mistrovství. Ačkoliv ty holky netrénují tak často a hodně jako děvčata ostatních klubů, bylo na nich poznat, jak moc jsou rády ve společnosti top týmů (ale pozor – kterým už jsou schopny gymnastky z Chomutova plně konkurovat) a jak moc si přítomnost na turnaji užívají. Velká speciální osobní gratulace ode mě patří právě jim.

Juniorky. Naše juniorky byly jednoznačnými favoritkami tohoto MČR podobně jako jimi byly naše juniorky před dvěma lety (slavná „Beowulf“ skladba). Po celou závodní pohárovou sezonu naše juniorky vyhrávaly jeden závod za druhým.
Prostě se nám tento rok znovu sešla velice silná sestava, která s náročnou a líbivou skladbou znovu zabojovala o zlato. A my už teď víme, že to byl souboj se šťastným koncem pro naše barvy – přestože zde byly (stejně jako před dvěma lety) snahy naše juniorky vyvézt na tomto závodu z rovnováhy.

Naše kapitánka Eliška Frühbauerová však svůj tým dovedla až k vysněnému titulu. Od prvního provedení bylo jasné, že naše holky nechtějí dát konkurenci šanci na vítězství. V prvním provedení stejně tak jako ve druhém předvedly vynikající výkon a před svými největšími konkurentkami z Českých Budějovic vyhrály se skoro dvoubodovým náskokem. Kdyby se obě provedení sčítala, byly by na tom naše holky ještě lépe a rozdíl by byl ještě znatelnější. Divákům se naše skladba, myslím si, upřímně líbila a do fandění se zapojili takřka všichni přítomní v hale. Za to jim moc děkujeme.
Zlato bylo doma, obrovská gratulace našim holkám a jednoznačně spravedlivé vítězství tohoto MČR. První titul pro náš klub ve společných skladbách po dvou letech. K tomu další zajímavost – Eliška Frühbauerová jako první gymnastka v historii klubu vlastní dvě zlaté medaile z MČR ve společných skladbách (a obě dokonce v juniorské kategorii – tohle se nejspíš hodně dlouho nikomu nepodaří). Nutno totiž dodat, že slavná Beowulf parta vyhrála dvakrát – naděje 2007 a o dva roky později (2009) juniorky. Ale jediná Elsa (2009 a 2011) má dva tituly z juniorských společných skladeb.

A teď už tedy k seniorkám.

Ano, kategorie seniorek byla letos také „našlapaná“ jako možná nikdy předtím. Kombinace náčiní obruče-stuhy a 5 míčů patřily k nejnáročnějším kombinacím náčiní za dlouhá léta. Proto všechny gymnastky natáčené kamerami České televize čekal velice těžký úkol – aby mohly vyhrát, musely předvést co nejbezchybnější výkon.

Našim seniorkám se podařila úžasně sestava s pěti míči – to byl pro mě nejsilnější zážitek celého Mistrovství. Našim krasavicím se podařilo zaujmout DIVÁKA – a to bylo také to nejdůležitější. Ve druhém provedení se naše gymnastky bohužel nevyhly dvěma opuštěním závodní plochy a to je také v konečném důsledku odsunulo na stříbrné (3x stříbrné) místo.

Pro nás je však důležité, že naše gymnastky opravdu vypadaly výborně – líbily se DIVÁKOVI, hala tleskala a pro nás pro všechny bylo sledovat jejich společné skladby naprosto úžasným zážitkem.
Proto Martině, Lídě, Andree, Fany, Markétě a Lucce moc děkuji za skvělou prezentaci našeho klubu. Je úplně jedno, že medaile, co se jim houpaly na krku, byly stříbrné, nás prostě a jednoduše těšilo, jak se svojí role na letošním MČR zhostily.

Celkově nakonec vyhrálo SK Gity MS Brno (nejvyšší známky od rozhodčích získaly za obě provedení) a na třetí příčce se zaslouženě umístily gymnastky z Baveru Třebíč (loňské vítězky).

Škoda však výkonů Sokola Praha VII., či Českých Budějovic – jejich skladby byly opravdu perfektní, bohužel obtížnost těchto kombinací náčiní byla na těchto závodech pro tyhle dva kluby nakonec příliš velká. Nicméně – jak Sokol, tak Budějovice zanechaly velice dobrý dojem v průběhu celé pohárové sezony – budějovické gymnastky naše seniorky doma porazily, takže rozhodně DIVÁKY tyto skladby bavily také moc a moc.

Není tedy proč být zklamaný – jeden závod v roce holt nevyšel podle představ – ale v průběhu celé sezony patřily tyto skladby k favoritům Mistrovství.

Vynikající diváky měly gymnastky SKP MG Brno – do polonaha svlečení fanoušci byli ozdobou nástupu těchto gymnastek „na plac“.

Skvělé diváky jsme měli ale i my – a za to jim jménem celého oddílu moc a moc děkuji. Jedním z nich jsem snad byl i já, tradičně ještě dnes „nemluvící“, no a určitě nejnápaditějším divákem byl náš „Zelenej krokodýl“ (jeho oficiální jméno teprve vymyslíme) – několikrát i v záznamu ČR, neúnavný fandil, kterému muselo být bohužel v hale děsné vedro – i když na druhou stranu díky tomu, že nemá krokodýl přepážku mezi srdečními síněmi, se možná na závodech vyhříval (místo aby „vytuhnul“ – doslova – venku).

Po závodech se už jelo naštěstí domů, naši se tradičně stavovali na D1 v „Mekáči“, my s mým „chlapolepem“ (žádná baba se na to auto nedá sbalit) jsme obědo-večeřeli o cca 50 km po D1 dále.

Úplným závěrem – děkujeme pořadatelům za skvělé Mistrovství s dobrým koncem pro nás. Těšíme se na naše závodnice v dalším roce, který bude, doufejme, taktéž tak úspěšný jako rok letošní. Ale na zhodnocení celého letošního roku jistě napíšu jiný článek.

Uf… Těch zážitků z MČR je tolik, že jsem se zase nevyhnul překročení „znakového limitu“.

Takže díky za dočtení až sem.

Daniel Holý