MČR ve společných skladbách 2009
6 medailí pro Chodov
Spoustu už toho bylo o MČR napsáno, spoustu toho ještě bude z MČR napsáno a tentokráte se na MČR ze svého pohledu gymnastického jakobylaika podívám také.
Takže – především – v Českých Budějovicích nás čekal vrchol a konec letošního gymnastického roku.
Opravdu jsem nečekal, že týmy z celé ČR přijedou na MČR tak dobře připravené a byl jsem velice příjemně překvapen vysokou úrovní společných skladeb – společné skladby, nejen ze třech Center (Praha, ČB, Brno), byly letos asi nejlépe připravené ze všech let, co si mistrovství republiky pamatuji.
Nešlo pouze o to, že choreograficky byly snad všechny skladby velice dobře postavené, ale na mistrovství jsme mohli vidět jen malé množství hrubých chyb.
I proto je pro náš klub tolik cenné, že jsme se na počet získaných medailí stali nejúspěšnějším klubem v ČR. Protože konkurence byla letos v Českých Budějovicích opravdu extrémně vysoká a špička byla vyrovnaná, nikdo si nemohl být do konce jist svým umístěním.
Po příjezdu do Budějic jsme se šli nasnídat do tradičních „budějovických bufáčů“ – které zde byly za socialismu a se zlepšením kvality nabízených potravin jsou zde i nyní – projít jsme museli pěkným parkem obklopujícím budějovická sportoviště (halu, zimák, sokolovnu aj.) a projít jsme museli také známou budějovickou (pardon, ale tak se jí fakt říká) „pochcanou uličkou“, která spojuje park s náměstím. Na náměstí jsme se potkali i s Matsakyanovými, kteří si zde zrovna prohlíželi historickou kašnu, po snídani jsem zde dal bacha na to, abych nestoupl na jeden z „bludných kamenů“ – posilněn Budvarem bych pak jen těžko hledal cestu zpět do haly.
Pak už jsme přišli do haly, do našeho dočasného, cca 8 hodin trvajícího, azylu. CHGB bylo již připraveno na tribuně, po posezeních, která se vždycky protáhnou (a předevčírem/vlastně včera se protáhlo hodně), lehce mžourající, nicméně s bojovnou náladou, přivítalo i nás, „Bratry z Barrandova“ – po zhodnocení podmínek v hale jsme se ujali řešit rutinní administrativu moderně-gymnatického závodního dne – tzn.:
„Kdo dneska všechno závodí – kolik v jaké kategorii?“
„Kde máme jak vysoké šance na úspěch?“
„Máte někdo startovku?“
„Můžu tady fotit?“
„Co ten nápis GO Chodov GO – není to moc/málo vidět?“
„Kolik míst jsme zabrali?“
„Kdo ještě přijde – kdo nepřijde?“
A podobně..
Závod začal v půl jedenácté – v dopolední části se představily kategorie juniorek a nadějí starších – startovaly „obkročmo“ – resp. „na střídačku“- a naše obě skladby měly přijít na řadu až ke konci kategorie.
Závod jsme sledovali a sledovali a všimli jsme si první zneklidňující věci – všichni byli hrozně dobří – a to nejen na závodním „place“ ale i v hledišti – fandilo se ostošest a možná i to hnalo závodnice z klubů z celé České republiky ke skoro bezchybným výkonům.
Moc se nám líbí skladba nadějí starších Budějovic, v prvním provedení ovšem trochu méně jistá, v kategorii juniorek mě hodně zaujal výkon dívek z Havířova (se slečnou Švédovou z Třebíče) a samozřejmě domácí budějovické reprezentantky.
Jako první z našich dvou skladeb se představily juniorky – tým, který byl díky přítomnosti dvou nejlepších z MČR – Andrey Kheilové a Ludmily Semelové – papírovým favoritem soutěže, v pohárové sezoně dosud neporaženým.
Na první provedení děvčata nastoupila… ano nastoupila… pořád tam stála – ale asi o něco dříve, než měla – sice mimo závodní plochu, ale stála – za to, že děvčata nastoupila o něco dříve, jim hned hlavní rozhodčí strhla půl bodu.
A tak naše děvčata již začla sestavu s půlbodovým mankem (jejich výsledná známka před zahájením cvičení paradoxně tedy byla -0,5 bodu – je zajímavé, jak abstraktní matematika se zápornými čísly vstupuje i do konkrétního života). Srážka se ale samozřejmě zapisuje (jako jakékoliv další srážky) až na konci, ne na začátku sestavy:-)
Sestavu zacvičily skvěle, výborně, jediné, co se nepovedlo, byl „bazén“, ale ještě jsme před sebou samozřejmě měli finálovou sestavu „hop nebo trop“, takže nebylo zase až tak důležité, s jakými body do finále postoupíme.
Nakonec holky získaly za první provedení 19,050 bodu a do finále v pohodičce postupovaly z druhého místa.
Naděje starší – stejná postupová rétorika jako u juniorek – nicméně vzhledem k více zúčastněným skladbám o něco těžší postup. Naděje zacvičily úžasně, nevěřil jsem tomu, že takhle skvěle předvedou svoje provedení a právem postupovaly do finále ze druhého místa.
Finále dopoledních kategorií.
CHGB tak moc fandí, že po dvou sestavách našich já osobně mluvím jako po rakovině hlasivek, všichni se těšíme, co naše skladby předvedou.
Skvěle zajedou Budějovice, naše naděje vyšvihnou také takřka bezchybné provedení a dobře zajede i Hostivař – rozhodují tedy rozhodčí, obtížnosti sestav a všechny ty věci okolo, kterým diváci MG jako laici nerozumí – a pořadí této kategorie skončí vítězstvím Budějovic, stříbrná medaile putuje do Hostivaře a naše slečny odchází s bronzovou medailí – po opravdu skvělém výkonu, který byl absolutně srovnatelný s konkurencí.
Velká pochvala tudíž patří naší asi nejpracovitější šestici z oddílu – dívkám, které z MČR chtěly medaili, dívkám, které měly krásnou a těžkou sestavu a dívkám, které v příštím roce čeká vyšší, juniorská kategorie.
Hned poté, co odcvičily naděje a pár vteřin poté, co utichl chodovský kotel, jsme se museli připravit na další infarktovou tříminutovku – k poslední šanci vybojovat titul v juniorské kategorii nastupují naše juniorky – loni jim vzalo titul Gity Brno, letos měly naše patnáctileté krasavice naposledy možnost prokázat svoje kvality a získat tolik chtěné vítězství.
„Pávice“ nastoupily napodruhé správně a půlbodová srážka a další záležitosti s touto srážkou spojené je tak zdravě „nakoply“ k finálovému vystoupení, že se nám představily v absolutně zářném světle. Naprosto skvělé provedení, bezchybné, výrazné, úžasná choreografie a super hudba k tomu, frenetické fandění publika (i seniorky a naděje mladší už fandí), to vše znamená opravdu super zážitek pro diváka (a asi i závodnice) – POVEDLO SE!!!
Čekáme už jen na dvě skladby – v nadějích starších ZŠ Hostivař a v juniorkách vedoucí Budějovice.
ZŠ Hostivař svoje provedení zvládne dobře, ne tak jistě, ale dobře.
Po Hostivaři se dozvídáme známku našich juniorek – 20,675 – pozdější druhá nejvyšší známka dne a prozatím samozřejmě nejvyšší.
Budějovice bojují o titul Mistryň ČR v kategorii juniorek. Budějovice s krásnou choreografií (jako vždycky) – velký důraz je zde kladen na líbivost prvků, na jejich efektnost, proskok závodnice pod „stuhovou klenbou“ je zážitkem pro oči. V sestavě však byly chybky, které Budějovice stály mistrovský titul – po jejich skladbě se však Budějovičtí dozvídají, že jeden titul už v kapse mají – naděje ZŠ Hostivař získají druhou nejvyšší známku v kategorií nadějí a Budějovice se tedy staly mistryněmi. Naše Naděje, jak již jsem napsal výše, jsou třetí a první medaili máme v kapse.
Všichni napjatě čekáme na známku juniorek z Budějovic – tušíme, že nebude vyšší než ta naše.
A ano je to i pravda – 19,150!
JE TO TAM!
Titul zaslouženě putuje na Chodov.
(napadá mě jen výrok Roberta Záruby, sportovního komentátora ČT, který po třetím vítězství našich hokejistů na MS v řadě prohlásil: „Ještě jeden zlatý večer pro tuhle partu..“)
Celá skladba působila velice kompaktně, Eliška na sobě udělala za rok 2009 obrovský kus práce a do naší juniorské špičky absolutně zapadla, příprava proběhla dobře a trenérka Iveta Šimůnková dovedla tým skvěle připravit na největší závod sezony.
Jak jsem se dozvěděl, naše holky k závodu přistoupily maximálně profesionálně, šly brzy spát, nic nenechaly náhodě a jejich vítězství je snad dostatečně namotivuje na další závodní roky (co jiného by je také mohlo namotivovat).
Po vyhlášení nás čeká pauza na oběd – jdem do „Masných krámů“ (vřele doporučuji těm, kterým už nechutná „kuřecí steak s broskví zapečený se sýrem“ – nabízený v 90% českých restaurací) a dobře naladěni se scházíme lehce po třetí znovu na tribuně – tentokráte nás čeká jeden sled nadějí mladších a „dvojboj“ seniorek – už žádné finálové nervy, už nás čeká jen „klidný“ průběh závodu.
Naděje mladší a jejich první mistrovství – já myslím, že jak děvčata, tak jejich rodiče, tak i paní trenérka musí být spokojené. Medaile je tady, z nejdůležitějšího kovu lidstva (z bronzu), a velice dobrý předvedený výkon k tomu.
Malé chybky tam byly, nicméně chybky byly i u druhé Hostivaře, bezchybně zajely pouze „Giťačky“ a odvezly si za to také první mistrovský titul z tohoto mistrovství – očekávané medailové žně pro jejich klub v seniorské kategorii se však kvapem blížily.
Naše nová skladba seniorek – stuhy-švihadla – to je pastva pro oči, nemohu si pomoci, ale je to naprosto šílený kolotoč házeček zakomponovaných ve skvělé choreografii a podpořené hudbou Michaela Jacksona „Smooth criminal“ v instrumentální úpravě Davida Garetta.
Chvíli před námi výborně zacvičilo i Gity.
Naše seniorky nastupují na první provedení právě na stuhy-švihadla, nastoupí bez problémů, skladba začíná, publikum šílí, já nestíhám sledovat, připadám si, jako kdybych byl na badmintonu, kde by se čtyřhra hrála se čtyřmi míčky – v takovém tempu dochází k výměně jednotlivých náčiní. Je tu jen málo prostoru na oddych, spousta choreografických „vychytávek“, prostě super skladba.
Máme tam jen drobné chybky, celou skladbu naše holky zvládnou opravdu skvěle a jsme/jsou jistě i ony/ moc rádi za to, že se jim to takto povede.
Parádní zážitek, skvělé publikum a fandí nám i Havířov a Třebíč, jejichž juniorky získaly za skvělý výkon ve finále oprávněně bronzovou medaili. Děkujeme za podporu.
Naše známka je sice o tři propastné body nižší než skladba Gity, nicméně mně rozhodně o tolik slabší nepřijde.
Naše krasavice známka vůbec psychicky „nesundá“, naopak na druhé provedení, tentokráte na pět obručí, nastupují s ještě větší parádou a mají fazonu – takřka bezchybné provedení v nás nechá růst pocit, že si naše seniorky odvezou medaili a tušíme, že to bude medaile stříbrná.
Všichni jsme spokojení, hlasitě si oddychneme, po fandění jen málokdo není unaven a jsme na naše holky hrdí tak, jak fanoušek může být hrdý na své sportovce. A to nemluvím o rodičích závodnic.
Nakonec si naše seniorky přivezou právem z Budějovic tři stříbrné medaile – zejména díky tomu, že jejich obě provedení byly s minimem chyb a maximálním nasazením. Výběru jednoznačně pomohla účast našich dvou reprezentantek startujících i na MS – Dominiky Červinkové a Olivie Malé.
Tři zlaté medaile si z Budějovic odvezly závodnice SK Gity MS Brno a tři bronzové zůstávají doma v Budějovicích.
Zhodnocení Mistrovství?
Nejvíce medailí si odvezl náš klub (6), poté Budějovice (5) a Brno (4). Je vidět, že vrcholová příprava gymnastek má smysl při zachování třech Center – a jak je vidět, všechna tři Centra jsou již výsledkově naprosto srovnatelná.
Nejvíce zlatých si odvezlo Gity (4), nejvíce stříbrných my (3), nejvíce bronzových zůstává doma (3).
Zhodnotíme-li Mistrovství bodově (zlato = 3body, stříbro = 2 body, bronz = 1 bod) – vítězí Gity se dvanácti body, Chodov je druhý s jedenácti body a třetí je SK MG Máj ČB s body devíti.
Nejsilnější emoce?
Pláč štěstí Andrey Kheilové hned po finálové sestavě.
Nejlepší publikum?
Těžké rozhodnout, místy Třebíč, místy my a asi nejvíce (dopoledne určitě) domácí Budějovice.
Nejlepší choreografie?
Pro diváka asi Chodov a Budějovice.
Nejhezčí fanynky?
„Gity stars“ sedící hned vedle nás.
Nejhezčí okamžik?
Pro mě určitě poslední sestava seniorek.
Čím bylo Mistrovství charakteristické?
Určitě vyrovnaností a vysokou úrovní všech zúčastněných skladeb.
Moc se na Vás na všechny těším na Vánoční exhibici, kde sice nebudu exhibovat, ale přivezu tam hudební aparát.
MČR ve společných skladbách pro nás letos dopadlo naprosto skvěle, ve všech kategoriích jsme se zúčastnili a ze všech kategoriích jsme si přivezli taktéž medaile – dohromady jich bylo šest.
Nezbývá než slavit, užívat si úspěchu a mít dobrou náladu – hlavní, co nás může hřát, je, že všechny naše skladby cvičily na mistrovství výborně a z jejich výkonů bylo znát, že jsou trenéry skvěle připravené.
Hezký večer všem přeje
Daniel Holý
