Italská mise 2008 trochu jinak..
Pravda o Italské misi 2008, aneb co to vlastně bylo, v novinách se o tom raději nepíše a i na Novu je to silný kafe!
Sním či bdím…byla to nějaká adventura nebo jiná hra? Test inteligence? Nebo pomsta mafie? Ale proboha za co? Za slivovici, syrečky nebo utopence zaplavující trh EU?
Snad bychom to mohli nakonec označit za docela slušnou teambuildingovou akci v režii cammory, která měla ověřit kvality trenérského týmu z hlediska „schopnosti improvizovat v podmínkách italského severu“ a současně mezi mladými závodnicemi podpořit psychickou odolnost pod heslem „proč spát teď, když jednou to bude navěky“.
Celá mise komanda FEMILIDAT byla pečlivě monitorována moderními komunikačními prostředky ze strany ChGB (Chodovské Gymnastické Bratrstvo) a ani jiné konkurenčně spřátelené civilní, vojenské i sportovní inteligentní agentury jako CIA, FSB, BIS či FIG jistě neopomněli z vesmíru, ponorek, metra, autobusů či popelářských vozů bedlivým technologickým okem Velkého bratra tento unikát sledovat. Ale jenom my z ChGB jsme vytvořili komplexní analytický materiál, ze kterého díky zdroji blízkému autorskému týmu můžeme citovat klíčové pasáže.
Co nám tedy průběh závodu ve Ferrara naznačil:
-nevybírejte speciální hudbu pro jednotlivá náčiní – cvičit se dá cokoliv na jakoukoliv hudbu trvající 1:30, hlavně když do toho nikdo nekváká. Stačí jedna „unihudba“ na beznáčku i na náčky, na začátku „píp“ a na konci ticho…kdo si to má pořád pamatovat a tahat s sebou krabice s cédéčkama, že…hlavně mít něco…fakt je jedno co…
-stejně jako se skoky na lyžích nebo motoristické závody začaly pořádat za umělého osvětlení nebo běh na lyžích v prezidentském podhradí, mohou závody v moderní gymnastice probíhat v nočních hodinách (všimli jste si tam toho slova „moderní? To moc sportů ve svém názvu nemá, takže buďme inovátoři!) Pronájem haly bude levnější! Prostě chyťme za pačesy i my pod Řípem tento apeninský trend – nezapomeňte, ze se tam dole za Alpami narodili takoví myšlenkoví velikáni jako Kryštof K. a Leonardo d.V.! A nebojme se např. uspořádat místo již profláklého Cupu (v dobrém slova smyslu jako závodu vysoké sportovní a společenské úrovně, kde organizátoři jsou skvělí, kde se ukazují všichni, kdo v MG něco znamenali, znamenají a budou znamenat!!) tentokrát Chodov Night 2009! Dovedete si představit sestavy za svitu UV lamp? Já docela ano…ta bílá by byla krásně bílá… Když tak ten pohár hezky nasvítíme nebo dáme holkám na bedně pořádný šajnovačky…. Kdo by byl unaven, tak spacák má snad každý (když tak seženeme sponzora…) a čelovku s diodama dneska koupíte společně s houskama v Plusu…
-hlavně do poslední chvíle nedat nikomu znát, jak bude závod probíhat – čas, kategorie, hodnocení (kolik známek nakonec sečteme), kdo je organizátor a kdo rozhodčí a co vlastně dělají. Pěkně po lžičkách – nebo naběračkou – dávkovat napětí po celou dobu závodu. Jsme přece všichni znuděni průhlednými televizními scénáři, kdy většina z diváků během upoutávky dokáže odhadnout, kterého bohatého prince/podnikatele si ta ošklivá a chudá děvenka z marketingu vezme…
-neučte se jazyky, ale mluvte – když si nacpete pusu bonbonama (kdysi se doporučoval horký brambor, ale nějací aktivisté za lidská práva měli námitky, že to je jedna z technik útrpného práva) a zahuhláte „úhel“, jste najednou světáky, protože to zní jako to krásně blahosklonné „well“. Vypadá to světově a jste „in“. A když je nejhůř, ti nejstarší se vytasí s jazykem z druhé strany Šumavy a Českého lesa, ti mladší opráší jazyk Dostojevského a ti nejmladší spustí Czenglish. I taliáni přeci mluví angličtinou italskou, Frantíci taky mají svoji verzi, Arabové, Indové i Afričané si z toho taky něco odvodili a i Slované od Moskvy se učí vyslovovat „h“ – ono to bez něj zní dost blbě … Takže Czenglish budiž jazyk náš, když už je pro cizince čeština tak obtížná… Proč nám nerozumí, když na ně zahulákáme „Fšimsisi? Eslisisivšim?“
-vykašlete se na rady, že gely a laky se neberou na palubu letadla! Pryč s kosmetikou průběžně zkoušenou na lidech! Fuj! Vraťme se k tradičním recepturám v moderním hávu! Ona cukrová voda (nevím, co na to diabetici…) a přírodní barviva (stačí namočit do vody pár hadříku od Vietnamců a máte barvu podle své chutě – pardon, podle barvy trička, ponožek aj.) taky udělají své. Zeptejte se doma, jak se dřív improvizovalo, čtěte historické knihy, podporujte tzv. přírodní kosmetiku pro 21. cestovatelské století!
– plakát stačí dát jen na web – proč to tisknout, vylepovat! Lid gymnastický je hloubavý, neustále gugluje a hledá něco na jůťůbu, ajsíkjuje, četuje, takže proč by si obrázek aktivně sám nenašel a doma nevyprintil na tiskárničce? Na co web – co je dobré, to se chválí samo a všechno se nakonec stejně rozkecá… Teda aspoň u nás v Čechách…
– banket je přežitek – gymnastka má být slim nebo ultraslim a bafuňáře živit nebudeme! Ať si dojdou na panzani, ty přece nelepí! To je správné! Bramborák je mastný a to je taky správné! Stačí teda pohodit pár krabic s pizzou, bramborákama (prosím, hlavně hodně česneku a pořádně vykoupat v oleji!) nebo kýbl s borščem na chodbu – ukažte světu, co je to národní kuchyně…
Toto je první část analytického materiálu, jehož kvality ocenil svým pochvalným mručením i můj hladový žaludek…jdu si koupit pizzu…
