Zajímavá sezona I – naděje starší
První díl seriálu se bude věnovat letošní sezoně nadějí starších – podobně jako vloni, kdy naše Lenka Široká získala v této kategorii titul absolutní mistryně ČR, máme na tuhle kategorii letos „spadeno“ a měli bychom podle papírových předpokladů bojovat o přední umístění.
Do kategorie naděje starší nám letos postoupily silné ročníky, které zatím sbíraly medaile v kategorii naděje mladší – jednoznačně nejlépe se v loňské sezoně dařilo triu Anhelina Moshkola, Anna Tomková a Belinda Königová, která se nakonec i stala absolutní mistryní ČR pro rok 2010 (podobně jako její starší kolegyně Lenka v nadějích starších).
Naše naděje však budou soupeřit kromě konkurence z jiných oddílů i se soupeřkami a kamarádkami z našeho klubu – v nadějích starších již z minulého roku budou závodit Terezka Lohynská (která vloni velice úspěšně v nadějích starších „odstartovala“), Karolínka Kovačeva a Kačka Hanusová – všechny tyto závodnice by svými zkušenostmi měly pomoci svým mladším kolegyním, které jsem zmínil výše. Zapomínat nesmíme ani nově přichozí závodnice Julii Hoščálkovou a Nikolu Křepelkovou – i ony budou tvořit základ letošního našeho týmu nadějí starších.
Chvilku se zde budu věnovat i naší další a prozatím na domácí půdě ne tolik viditelné závodnici – tou je Adéla Javůrková. Adéla je obrovsky trpělivou závodnicí, která je vždycky v kategoriích „ročníkově napřed“ – ano, možná díky tomu náš klub přichází o v přítomnosti lepší umístění této závodnice, která by jednoznačně například v letošní sezoně v nadějích starších patřila k absolutním favoritkám, nicméně záměrem celého trenérského týmu a hlavně i Adély je připravit se co nejlépe na kategorie juniorek a následně seniorek. A o to by mělo všem trenérkám volného programu jít především – prostě proto, aby jejich závodnice „vydržely“ až do juniorek, potažmo seniorek – tam je totiž jejich příprava cílena od útlého věku.
Adéla a hlavně její maminka je mi moc sympatická prostě tím, že jsou obě maximálně trpělivé a veškerou přípravu Adély musíme tudíž směřovat právě sem – a proto musí být Adéla vždycky o krok napřed než její starší kolegyně – a podobně jako Lenka Široká v minulém roce měla svoje sestavy postavené na juniorskou kategorii (resp. pro snadný přechod do ní), tak Adéla letos úplně závody v této kategorii přeskočí a bude se připravovat rovnou v juniorkách. Tomu říkám odvaha – a ačkoliv nebude možná ještě rok dva Adéla vidět, posléze se jí tato strategie (pokud vydrží pořádné tréninkové tempo) určitě vyplatí. Držím jí palce a smekám před tím, že se do soubojů se staršími kolegyněmi (již po léta) nebojí jít. A co tuto mojí teorii potvrzuje? Adély úspěchy na mezinárodních závodech, kde právě soutěží se stejně starými sokyněmi – odtud si Adéla přiváží stabilně medaile.
Zpět k nadějím starším. Trenérka Věra Horváthová dívkám systematicky připravuje sestavy s co možná největším důrazem na obtížnější prvky, které budou muset závodnice do dalších let zvládat, proto, budete-li naše závodnice sledovat, není to pouze o tom „chytit“, ale i o tom, „utočit“, „skočit“ atd. – to vše proto, aby se naše děvčata naučila co možná největší množství prvků obtížnosti a všeho dalšího. V kombinaci s novými krásnými choreografiemi, optimalizovanými Ivetou Šimůnkovou, „vědcem v moderní gymnastice“, by letos naše děvčata mohla diváky bavit především pestrostí a obtížností jejich sestav. Ano – je to riziko našim závodnicím udělat těžké sestavy – ale je to riziko, které musíme pro jejich další rozvoj podstoupit – děvčata to vědí a vědí, že jinak se do budoucna dopředu neprobojují.
Co bylo pro naše někdejší naděje mladší taktéž obrovsky přínosné? Jednoznačně jejich účast v sezoně společných skladeb a pro tyto účely „ostaršení“ do kategorie nadějí starších – se svými kolegyněmi totiž musely perfektně zvládnout i techniku míče – nového to náčiní pro kategorii nadějí starších.
Krom toho samozřejmě děvčata trénovala i s kužely tak, aby byly prostě co nejlépe na letošní sezonu připraveny, přestože budou patřit k nejmladším v kategorii (hovořím o závodnicích Tomková, Königová, Hoščálková, Křepelková, Moshkola).
Takže uvidíme, jak se naším „devadesátdevítkám“ letos bude dařit – našlápnuto mají skvěle, sestavy, trénink, i vše ostatní je podřízeno tomu, aby byly letos úspěšné. Zbytek bude záležet jen na nich.
A má dopoučení? Rozhodně si letos všímejte Aničky Tomkové, to je můj černý kůň letošní sezony. Anička je překrásná v baletních prvcích, její rozsahy jsou skoro bezkonkurenční a velice pozitivně byla kvitována i dalšími odborníky – z jiných klubů. Na náčiní začíná být Andula velice silná, držím jí prostě palce, stejně tak jako jejím ostatním kolegyním.
Z „devadesátosmiček“ bude podle mého názoru budovat svojí pozici Terezka Lohynská a ohromně se zlepšila i Kačka Hanusová – z ní jsem za ty dva roky v našem klubu naprosto nadšen. A je zásluhou jejích trenérů, že z Kačky udělali stabilního člena společné skladby, který minimálně chyboval.
Doufám, že naše rodiče nenaštve, že jsem nejmenoval právě jejich závodnici – o všech budu psát v dalších reportážích. Takže trpělivost.
No a konkurence našich děvčat?
Rozhodně se k největším soupeřkám řadí úspěšné závodnice z minulého roku v nadějích mladších ze ZŠ Hostivař (které budou letos v kat. Naděje starší taktéž debutovat), dále i z TJ Bohemians, co se týče pražských klubů.
Už vloni se představily ve velice dobrém světle na MČR nadějí starších závodnice z Českých Budějovic a Třebíče. Tradičně se k silným klubům připojí i SKP MG Brno a nejspíše i Havířov.
Čeká nás tedy velice zajímavá sezona nadějí starších, ve které letos TJ JM Chodov Praha představí (jestli jsem to dobře spočítal) dokonce 9 svých závodnic, z nichž minimálně 5 by mohlo bojovat o přední příčky. Wow.
Těšme se na jejich výkony, stejně tak, jako se těšme i na výkony jejich soupeřek z konkurenčních oddílů. A hlavně všem popřejme co možná nejlepší sezonu.
