Praha se spojila a uspořádala Oblastní přebor ve společných skladbách
V sobotu se konal v hale Sokola Královské Vinohrady poněkud ojediněle zorganizovaný Oblastní přebor Prahy ve společných skladbách – a aby toho na teplou listopadovou sobotu nebylo málo, na tomto Přeboru se představilo takřka vše, co má „gymnastické ruce a nohy“ – závodilo se jak v Linii A, tak i v linii B.
Pro nás, organizátory, jako tradičně, začaly závody již den před úvodním „výkopem“, neboli zahájením závodu – ve 22 hodin se začalo v hale Sokola připravovat.
Ti poslední (tedy já a můj tým) opouštěli halu kolem půl jedné v noci a díky nákupu posledních částí dovybavení ke zvukové aparatuře (děkuji Ti, 24hodinové Tesco Letňany) jsem se dostal do postele kolem třetí hodiny ranní.
Přiznám se, že jsem netušil, do čeho to vlastně jdu – o to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že hala pro odhadem tisíc lidí byla narvaná k prasknutí, že na závodní, rozcvičovací i té další ploše se pohybovalo odhadem 1-2 miliardy lidí a mezi nimi jsme museli slalomově proplouvat my, organizátoři (rozumějte OKMG Praha a další „support“ – hlasatelé, zvukaři, maminky, tatínci apod.).
Hned ráno to neměl lehké zvukař, který musel pustit „všem všechno a co nejrychleji“, protože závodní plocha byla pro každý tým na rozcvičení rezervována jen na omezený počet minut – Michalovy ocelové nervy ale ani tentokráte nepraskly.
A teď k důvodům, proč v hale Sokola Královské Vinohrady bylo k vidění tolik lidí, a proč městská policie Prahy 2 a spřátelené odtahové firmy měli za sobotu největší výnosy v dějinách.
Hlavním důvodem, že se na Oblasti představily snad všechny pražské moderní gymnastky, je jednoznačně ten, že se Ivetě Šimůnkové podařil prosadit její vlastní návrh systému rozdělení společných skladeb na linii A a linii B. Bez tohohle systému by totiž většina malých klubů svoje děti na podzim na společné skladby nepřipravovala – prostě proto, že srovnávat se s top pražskými kluby by pro ně nebylo příjemné. Díky vytvoření linie B si mohly společnou skladbu vyzkoušet i děti, které se v jednotlivkyních připravují v základním a kombinovaném programu – a těchhle dětí, jak bylo v sobotu vidět, je v pražské moderní gymnastice většina. Děkujme Ivetě Šimůnkové, že se jí, podobně jako mě, chtělo a podařilo bojovat s „větrnými mlýny“ – jen díky ní se na letošním Přeboru mohlo se svými společnými skladbami před svými rodiči, fanoušky a prarodiči představit tolik moderních gymnastek.
Druhým důvodem bylo samotné spojení závodu obou linií – proto toho všeho bylo dvojnásobek – dvě hlavní rozhodčí, dva počtáři, dvě asistentky, dvě hlasatelky, dvoje výsledky atd.
Protože jsem měl na starosti jen závod linie A a zvuk pro obě linie, to také odpovídá na otázku, proč se na projekci nezobrazovaly všechny známky i linie B – odpověď je jednoduchá, protože moje snahy o transparentizaci známkování směřovaly hlavně směrem k linii A, u linie B to po mně ani nebylo požadováno.
Jak probíhal samotný závod linie A? Já mám za to, že velice dobře. Vyhráli ti nejlepší (až teda na jednu kategorii, to mi nikdo nevymluví, nejsem úplně padlý na hlavu) a ti se také po právu kvalifikovali na MČR. Myslím si, že ukazování všech známek mělo svůj efekt a i z reakcí přítomných pozorovatelů to bylo znát.
Je vidět, že měnit zažité systémy v moderní gymnastice má smysl – rozhodně mě sobotní závody „nakoply“ k další činnosti pro pražskou oblast moderní gymnastiky. Bude jen záležet na OKMG Praha, jak moc mi bude chtít naslouchat. To už já ovšem bohužel neovlivním.
Závody jely po celou dobu ve vysokém tempu, přesto jsme skončili se zpožděním – nedalo se nic dělat, prostě „ukočírovat“ tolik skladeb je dost těžké – klobouk dolů před oběma hlavními rozhodčími za to, že se to vše podařilo zvládnout s takhle malým zpožděním – závodilo přeci jen více než 200 gymnastek a je zázrakem, že se během závodů nikomu nic nestalo, že to celé mělo spád, že nevybuchla aparatura ani projekce a vše jsme mohli zdárně „doklepat“ až do samotného závěru.
Můj poznatek z celého Oblastního přeboru (kromě všudypřítomného reje gymnastek, jejich trenérů, rodičů apod. a stresu z toho vyplývajícího)? Naprosto vydařená gymnastická akce, která svou návštěvností předčila většinu zápasů naší první fotbalové ligy.
A pak že je gymnastika malým sportem.
Závěrem bych chtěl moc poděkovat celé Oblasti Praha za to, že se rozhodla závod zorganizovat, můj osobní velký dík patří Michalovi Frühbauerovi, který byl až neskutěčně bezchybný, dále Ivetě Šimůnkové za podporu i již jednou výše zmíněné a dále všem ostatním, kteří se na organizování celého závodu podíleli.
A ještě jedno poděkování patří Předsedkyni OKMG Praha, paní Ksandrové – naprosto otevřeně zde musím říci, že nebýt její otevřenosti vůči mým návrhům, žádné známky by se neukazovaly a možná, že by závod dopadl úplně jinak.
Všem skladbám, které se kvalifikovaly na MČR ve společných skladbách, i všem ostatním zúčastněným skladbám linie A i B ze srdce gratuluji k předvedeným výkonům a k tomu, že svou přítomností na Přeboru prokázaly, jak velkou má pražská moderní gymnastika členskou základnu, pro kterou má smysl měnit poměry k lepšímu – nikde není psáno, že z gymnastek linie B se do budoucna nerekrutují reprezentantky ČR. A proto i pro ně má smysl vytvořit co nejtransparentnější a nejférovější systém oblastních přeborů a následně i systém opravných prostředků, pokud transparentnost či férovost selže.
Všem divákům, kteří udělali v sobotu z obyčejného přeboru úchvatný závod, děkuje
Daniel Holý
