PODIOVÉ SKLADBY – CHOMUTOV – 25.10.2008
PRVNÍ ZÁVOD – PRVNÍ ZKOUŠKA FORMY – PRVNÍ ZKLAMÁNÍ I PRVNÍ VÍTĚZSTVÍ
Devět dnů po kontrolním závodě na Chodově vyjela děvčata změřit své síly s ostatními oddíly.Cestou vypadaly holky celkem sebejistě … alespoň co se týče juniorek. Vezli jsme 3 z 6, a žádné velké obavy z něčeho, co by mohlo výrazně pokazit jejich provedení, nebyly. Vládla pohodička, ba dokonce se i těšily. Na to, že jsem přes týden dostávala na každodenní otázku: „jak vám to dnes šlo?“, téměř vždy naprosto totožnou odpověď: „vůbec nám to nešlo“, mne jejich klídek tak trochu také uklidňoval. Říkala jsem si, že to nejspíš se svojí sebekritikou přeháněly, a většinu chybiček z kontrolního závodu dokázaly vychytat. Konec konců, já jim vždycky věřila a věřit budu.
Když jsme dorazily do haly, měly už za sebou své sestavy malé Belindy. Jak zajely nemohu bohužel říct, ale z úst rodičů prý cvičily pěkně. Jejich čtvrté místo je samotné možná trochu zklamalo, ale pokud opravdu zajely bez větších chybiček, je jistě hezké. Navíc když si uvědomíme, že pro několik z nich byla obruč jednou velkou premiérou. Na druhou stranu… NAŠE malé BELINDY, je potřeba hodně zamakat, protože Přebor Prahy je coby dup, a tam už žádné velké chybičky být nesmí.
Což ale samozřejmě platí i pro všechny ostatní kategorie.
Závod měl docela spád…žádné velké prostoje, prostě se cvičilo a cvičilo.
Naše Naděje nastoupily s míči a obručemi a mohu říci, že je na ty zeleno-černé krásky moc hezký pohled. První provedení poznamenalo několik chyb, ale druhé, i když také nebylo nejčistší, je nakonec vyhouplo s 1,5 bodovým náskokem na stupínek nejvyšší. Tak a bylo doma první zlato!!!
V rámci oddechové přestávky pro všechny aktivně i pasivně zúčastněné, nabídl pořadatel naprosto ojedinělé exhibiční vystoupení mužské skupiny zvané P R D I. Jejich vystoupení s obručemi bylo tak úžasné, že roztleskalo doslova celou halu a juniorky, které měly za sítí dolaďovat své sestavy před vystoupením, to „zabalily“ a koukaly, plácaly, smály se a kdo ví … třeba zrovna tahle roztomilá vsuvka, bylo to, co je popíchlo, nadzdvihlo a dotlačilo k výkonu, jaký podaly. Ale předbíhám…
Od příchodu do haly jsem po levém očku sledovala vystoupení Nadějí, po pravém očku rozcvičení juniorek. Pak už jsem měla obě oči jen pro ně. To co se nedařilo na „kontroláku“ na Chodově, tady vypadalo velmi slibně. Pohoda, klídek a… žádné nervy, žádné vztekání, žádné slzičky…holky i Iva se usmívaly.
Kategorie juniorek začíná… Nastupují první, po nich druhé…a TJ JM Chodov… už elegantní nástup fialovo černých „Pávic“ a první tóny skladby dávají pocit, že to nejsou žádné amatérky, a že tak těžké náčiní, jako jsou stuhy, předvedou v plném nasazení. A tuchy daly za pravdu. Chvílemi i mrazilo v zádech nad skvělým výkonem, který předčil naše očekávání. Provedení nebylo sice zcela čisté, ale stálo za to! Už v ten moment bylo jasné, že do sbírky přibude další zlatá medaile. Možná to byla právě ta jistota, která vyvolala v druhém provedení o něco víc chyb, ale pokud srovnám vystoupení na kontrolním závodě a tady… za pouhý týden na sobě opravdu děvčata všech 3 kategorií moc zapracovaly. A za to si zaslouží velkou gratulaci. Škoda jen, že se do Chomutova nevydaly i naše Seniorky.
Co říci závěrem? Dovezli jsme 2 zlaté a jednu bramborovou. Na první závod v nové sezoně velký úspěch. Teď jen neusnout a dál dřít a dřít. Praha je za dveřmi, touha po účasti na MČR jistě veliká. A což teprve po titulu nejvyšším?
A tak Vám všem holky, za nás za všechny děkuji za krásnou „chomutovskou podívanou“, a zároveň přeji hodně štěstí na závodech dalších.
P.S. Na sobotní oslavě Lucčiných 14-tin jsem nechala jednou větou okomentovat svůj výkon v Chomutově právě juniorkám…a zde je:
„ Závod pro nás byl zkouškou, jak na tom jsme a jakou máme formu do dalších závodů. Nejenom my jsme byly překvapeny naším výkonem, který nám přinesl 1.místo.“