Krátce zhodnotíme..
Jaká vlastně byla uplynulá jarní sezona 2009? Jen připomenu – titul vicemistryně a 2. vicemistryně ČR (MČR v I. VT), čtyřnásobná účast našich závodnic na MČR v Mistrovské třídě, velice povedená pohárová sezona juniorek, Chodov Cup 2009 (a jeho číslované informační schůzky a spousta promočlánků), série fotočlánků a srandačlánků z dílny „Brzo/časněsedlákových“, jedna „placka“ z MČR nadějí 2009, dvě placky z Akademického MČR (a titul Mistryně), a nakonec i prize money z MZ Prato a hlavně veliké úspěchy našich slečen a znovuoživení pojmu „Česká gymnastická škola“ na MZ V Bulharsku (Memoriál 78, Sofie).
A úplný konec? No přece 2 reprezentační nominace a příprava na Mistrovství světa.
„Takže u mě dobrá, Milane“, jak by řekli Čtvrtníček s Lábusem v jejich parodii na korupční aféru v českém fotbale.
Celá sezona měla zvláštní příchuť asi hlavně pro jednu naší gymnastku, a tou je Dominika Červinková. Po loňském MČR juniorek, kde triumfovala Nataly Hamříková, se do poslední sestavy Dominika prala o medaili, která jí nakonec unikla o tři místa. Nicméně už tady na těchto závodech bylo vidět rapidní zlepšení její gymnastické výkonnosti, přičemž všichni jsme mohli pouze věřit a doufat, že stoupající výkonnost si Dominika udrží i při přechodu do seniorské kategorie, ve které působí první rok.
Co se vlastně všechno kolem Dominiky tenhle rok dělo? Bylo to až neuvěřitelné, Dominika zapracovala, vyrýsovala se (zhubla), vypadá skvostně (ale bacha…), hned v březnu vybojovala titul vícemistryně ČR v I.VT (za svou kamarádkou Nataly Hamříkovou), zdatně jí tady sekundovala Karolina Závadská na třetím místě. A co dál? Spousta medailí z „pohárovek“, ty tady ani nebudu vypisovat, protože se mi opravdu nechce (léto..), no a gradace její formy na Chodov Cupu. A najednou „Lup ho“, repre je tady a v červnu, aby si Dominička nemohla vůbec odpočinout, už dřela společně s pěti dalšími kolegyněmi společnou skladbu, se kterou jedou v září do Japonska na Mistrovství světa.
Vypadá to jako sen, že? Ale Dominika si ten sen sní i teď a ne a ne se z něj probudit. Patnáctiletá slečna se za půl roku kariéry v elitní kategorii dostala mezi ty nejlepší, které naše země ve středu Evropy může nabídnout. Teď, jak to píšu, si to konečně uvědomuju. Sakra, ta je dobrá. No nic, Dominičko, máš u mě po MS lízátko a nemusíš být ani jubilejní návštěvnicí stránek.
A možná ještě zvláštnější příchuť měla sezona pro Olivii Malou – vysokoškolačka prvním (teďko už teda asi druhým) rokem, intoška, Matfyzačka, vtipálek. V lednu a v únoru těžké zkouškové období (to první je nejtěžší, fakt), v nervech měla Olivie samý jedničky (jen tak jako mimochodem), na tréninky chodila sporadicky, její vystoupení na závodech bych s jejími těžkými sestavami shrnul jako „vabank“. No a tak mi během sezony vysvětlovala, proč že se to furt učí a zkoušky dělá v předtermínu, což já zásadně nedělám, jak je ten Matfyz nejtěžší škola a že to my na tý diplomacii se akorát flákáme a kalíme (jojo, už si ale nahlas předčítáme ze slabikáře), no a mezitím vším si stihla „fouknout“ MČR v MT a nějakou tu pohárovku. V obětí diferenciálních rovnic v n-rozměrném prostoru (což prej nemám šanci pochopit) dovedla být překvapením seniorské kategorie na Chodov Cupu a když už si myslela, že jí začnou prázdniny, začne se v klidu připravovat na další semestr a „do foroty“ se naučí na prstech jedné ruky počítat teorii relativity, přišla jí pozvánka do repre výběru, kde už v té době chvilku působila Dominika (nároďák Olivii potřeboval kvůli tomu, že se zranila jedna z třebíčských reprezentantek).
A tak, zničehožnic, oddíl moderní gymnastiky při TJ JM Chodov Praha posílá dvě gymnastky na Mistrovství světa.
Když už jsme u těch seniorek, povedenou sezonu měla samozřejmě i Martina Illichová, nejlepší z našich na Chodov Cupu, nejlepší z našich na MČR v MT, nejlepší z našich na Akademickém mistrovství ČR. Martina je pro mě stabilitou našeho klubu, nechápu proč nebyla do reprezentace přizvána, na základě svých výsledků by si to rozhodně zasloužila (ale to například i Dominika Červenková z Máj ČB), nicméně do nominačních praktik u nás nikdo nevidí a pro mě je to nepochopitelné.
Martina je zkušeností a oporou našich ostatních závodnic, do noci připravuje trikoty, polepuje náčiní a já nevím, co ještě se s těmi gymnastickými „Accesories“ dělá. Pro ní je velikým úspěchem a důvodem k radosti hlavně to, že se dostala na Fakultu tělesné výchovy a sportu a doufejme, že nám z ní vyroste úspěšná trenérka. Ale závodit Martina ještě určitě bude, její enthusiasmus bude ještě hodně potřeba hlavně v nadcházející sezoně společných skladeb.
S individuální kariérou se rozloučila v tomto roce Karolina Závadská, třetí z MČR v I.VT 2009, bývalá juniorská reprezentantka ČR a účastnice MEJ společných skladeb. Karolina se rozloučila na Chodov Cupu společně s Veronikou Zástěrovou, gymnastkou, která v našem klubu taktéž krátce působila a svými úspěchy si rozhodně důstojné rozloučení s gymnastickou kariérou zasloužila. Karolina Závadská se již na podzim ovšem představí jako člen společné skladby našeho oddílu, takže jste jí na CHC 09 rozhodně neviděli naposledy. Karolinka už se určitě moc těší na letní soustředění (stejně jako já), kde absolvuje plnou tréninkovou zátěž stejně jako její kolegyně.
Trošku smolné zranění potkalo na začátku sezony Justinu Sršňovou, ale o to větší překvapení potom pro mě (a nejen pro mě) bylo její skvělé vystoupení na Chodov Cupu, což byly její první závody od toho proklatého výronu kotníku. Justina se celkově umístila na 8. místě, parádní sestavy byly ohodnoceny i parádními známkami. Svojí formu v jedné sestavě ukázala i na MZ v Sofii a prý se vztekala, že neměla žádnou medaili. Takže je vidět, že Justina rozhodně s dobrými výkony neskončila, protože se i nadále chce zlepšovat.
Markéta Skálová? Bourák, no, co jiného k ní mám říct. Občas sice trénuje tak, že i ti nejklidnější trenéři by si měli vzít Diazepam, ale o Markétě je známo, že celkem umí závodit, což v této sezoně rozhodně vyrovnanými výkony potvrdila. Asi nejlepší pocit z jejího vystoupení jsem měl z MČR v I.VT v Milevsku, kde obsadila 5. místo a nominovala se tak na MČR v MT.
A jsme u našich juniorek. Jak Ludmila Semelová, tak Andrea Kheilová celou sezonu ukazovaly, že se svými sestavami by měly patřit k favoritkám letošního MČR. Jasně, nemá se o tom psát, aby se holkám nerozklepala kolena, ale bohužel a bohudík je to tak, MČR se bude konat v naší hale, dívky se s kategorií juniorek loučí, takže by se hodilo, kdyby alespoň jedna z nich nějakou tu medaili udělala. Rozloučit s juniorskou kategorií by se naše krásky měly s co největší grácií. Liduna má hardcore těžké sestavy, když je zajede, je to paráda, Andrea má zase v sobě už tu, až bych řekl, seniorskou ladnost a vytříbenou techniku nohou, takže se já sám moc těším na to, až si to holky na nejdůležitějším závodě sezony „rozdají“. Výsledky z pohárových závodů hovoří vlastně o tom samém, co já – holky se celou sezonu přetahovaly o to, kdo z nich dvou bude lepší – tu vyhrála minisouboj Lída (Chodov Cup, Baver Cup), tu Andrea (MZ Sofie, MZ Jihlava).
Obě naše juniorské závodnice potřebují hlavně klid do přípravy a co nejméně přemýšlení a nervů. Pokud se tohle povede a děvčata budou doma na MČR v pohodě (o což se musíme postarat hlavně my jako diváci (teda ne já, ale Vy)), nemají se čeho bát a věřím tomu, že podtrhnou svoje úspěšné tříleté působení v této kategorii.
Lucka Kubištová a Fany Stropnická se mi na Chodov Cupu moc líbily, pohárová sezona taky nedopadla úplně špatně, chce to trošku více tréninkového úsilí, a to hlavně u přípravy společné skladby juniorek, kde jsou nenahraditelnými členkami týmu.
K týmu společné skladby přibude také nově Eliška Frühbauerová, držme jí palce, ať se do kolektivu starších děvčat dobře zařadí. Všechny tyhle závodnice by se mohly stát černými koňmi na MČR juniorek. Vzpomeňme na dobré výkony Fany na loňském Mistrovství (skončila o 5 setin bodu v celkovém součtu za Barborou Jouglíčkovou, pražskou přebornicí, která porazila na Motorletu i Ludmilu Semelovou, pozdější 2. vícemistryni ČR).
V nadějích nám rostou dvě členky SCM – Aneta Ježová a Lenka Široká, obě velice dobře zazávodily na MČR, jinak se ovšem obě naše závodnice během sezony zase předháněly, tu byla lepší ta, tu zase ona, jejich soupeření bych možná s trochou nadsázky (jsou přecijen ještě mladé) přirovnal k soupeření Andrey s Lídou. Stejně tak jako Andrea s Lídou jsou ovšem Aneta s Lenkou super kamarádky, což je přínosnější, než to, kdo koho porazil v Třebíči nebo v Jihlavě.
A „prďolky“? Belindě se hlavně povedly závody v Bulharsku, Anička Tomková s Adélou Javůrkovou měly dobrou sezonu.
Nevím už, kdo to byl, ale někdo se strefoval do našeho klubu tím, že v mladších kategoriích nemáme nikoho talentovaného (proto nám také byly naprosto nesmyslně zredukovány peníze na Sportovní střediska/Sportovní třídy). Oddíl moderní gymnastiky při TJ JM Chodov Praha má totiž krapet jinou strategii, než některé jiné kluby u nás. Příprava u nás totiž v mladších kategoriích začíná hlavně tak, aby byly naše závodnice co nejlépe technicky a baletně připraveny pro další sportovní růst v juniorských a seniorských kategoriích. Příprava začíná od předškolních dětí a postupuje přes paní Věru Horváthovou po trenéry SCM Holou, Šimůnkovou a Vidláka. Pro náš klub je prioritní sbírat úspěchy ve vyšších kategoriích a na tyto kategorie připravovat co nejlépe a hlavně KONCEPČNĚ mladší závodnice. To, že naše mladší naděje nesbírají medaile ve své kategorii je dáno především tím, že jejich sestavy jsou postaveny hlavně tak, aby se co nejvíce naučily a klidně i „riskneme“ to, že jejich sestavy nebudou stoprocentně provedeny. Proto je vrcholně důležité pochopit, že je potřeba dlouhodobě vydržet v přípravě, která u nás začíná v nejútlějším věku, protože plody dobré trenérské práce se dostavují až po dlouhých letech tréninku. Na FTVS se dokonce učí, že vrcholového sportovce je potřeba připravovat 10 000 tréninkových hodin, než se dá myslet na nějaký výraznější úspěch. Důkazem těchto mých tvrzení můžou být například výsledky závodnic Kheilové, Červinkové, Semelové v kategoriích nadějí a jejich výkonnostní vzestupy v juniorských a seniorských kategoriích. Ani jedna z těchto závodnic v kategoriích nadějí nikterak nezářila, nicméně právě od juniorských kategorií bylo vidět, že začínají mít naše závodnice právě díky dlouhodobé koncepční přípravě navrch nad konkurencí. Jejich reprezentační současnost je toho důkazem.
Pro rodiče našich závodnic je důležité pochopit, že je potřeba trpělivě setrvat a podporovat svoje gymnastky, protože do budoucna se jejich trpělivost rozhodně vyplatí. Podívejte se na to, kde byly v mladších kategoriích tři jmenované gymnastky a kde jsou dnes.
Rozhodcovská politika na nižších soutěžích je také věc, která hraje významnou roli (a nominace co nejvíce rozhodčích z klubů, které „potřebují“ vyhrát).
Proto klidně setrvejme a nechme naše trenéry dělat v klidu svojí práci. Oni vědí, co dělají. A že nikoho do budoucna nemáme? A co Belinda, Anička, Tereza, Adéla, Lenka a klidně se běžte i podívat na čtyřletou Roxanku (a celou její skupinu), která si dá už teď nožičku za hlavu bez nejmenšich problémů.
Na Chodově to děláme dobře. Dlouhodobě a koncepčně. Tak, jak by se sport měl dělat. Kolik už bylo „nadějí“, které ve 12ti letech vyhasly. To je přesně to, co my nechceme. A příprava začíná právě u paní Horváthové. Uvidíme, jestli se ze dvou gymnastek dá udělat kvalitní Sportovní středisko.
Takže jak by řekl Jaroslav Dušek, známý herec a mystik, v jednom známém filmu: „Vyděržaj pijoňýr!!“, všechno přijde, jen je potřeba dát dětem a trenérům klid a co nejméně negativních emocí a očekávání do přípravy.
Jinak všem přeji klidný srpen, čeká nás náročná podzimní sezona – budeme se hodně závodů účastnit a hodně jich také budeme organizovat – předně MČR juniorek 10.10. a poté i Přebor Prahy společných skladeb.
Všem předem děkuji za pomoc při organizaci a ještě jednou i zpětně děkuji všem organizátorům Chodov Cupu za jejich heroické výkony při organizaci tohoto prestižního turnaje.
Daniel Holý