Chodov Cup 2009 aneb „Concerto grosso“
Během namáhavého psaní mě napadlo proč také neposlat do „éteru“ recept , jakže se vlastně tyhle články vaří a smaží. Když jsem minulý rok, konkrétně 27.5.2008 psal můj první gymnastický článek („Postřehy nosiče bannerů“), netušil jsem, že budu psát za rok o tom samém. Jenže je tomu tak. Tentokrát to ale bylo všechno jinak. Nebylo to tak spontánní a možná se dá říct, že jsem si již během závodu dělal na můj mozkový harddisk poznámky, co o kom a čem napíšu do článku.
Druhý den po Chodov Cupu ráno jsem si sednul k počítači, pustil Word a snažil se psát. Aby to nebylo tak jednoduché nějaký skřítek „gumílek“ mi během 8 hodin spánku vymazal všechny emoce a vzpomínky z letošního závodu.
Nakonec jsem si tedy mohl akorát na FaceBooku postěžovat Danovi zda je normální, že i když jsem nic nepil, tak stejně nevím, co psát. Dan mi tehdy napsal něco moc krásného (sorry Dane ale tohle mě dostalo :))) „ano je to normální, musíš si vymejšlet, stejně jako to dělám já“. Tak od té doby vím, jak vznikají výborné články z Mistrovství a jiných závodů, které Dan již nespočetněkrát psal na web.
Po snídani, šálku čaje a trošce svěžího vzduchu se mi pomalu vzpomínky a emoce začaly vracet. Zážitky a postřehy se vracely v jakýchsi přívalových vlnách, které mě zastihovaly v nezvyklých situacích. Ten den bylo zcela normální, že jsem se zubním kartáčkem v puse seděl nad papírem a smolil poznámky. Když jsem jel odpoledne v metru, povětšinou si o mě lidi mysleli „bůh ví co“ (zrovinka mě totiž napadla velice infantilní básnička, však víte která 😉 ). Vše vrcholilo večer, když jsem již v posteli každých pět minut probuzen múzou, do půl dvanácté v pravidelných intervalech smolil další a další poznámky na téma CHC2009.
Toť jen zajímavost z gymnastické redakce „Junior & tužka“ 🙂